Slavíme130 let od otevření jindřichohradecké nemocnice – seznamte se s historií zdravotnictví v našem městě

Ještě v roce 1889 naposledy rozprostřel svůj stan na takzvané Panské zahradě cirkus Bernhard. Dosud se v těchto místech konaly různé zábavy, byla zde kuželna a taneční sál. Na začátku následujícího roku, konkrétně 10. ledna 1890, byla obecním zastupitelstvem zadána stavba nemocnice stavitelům Purkartovi a Černému. Stavba byla dokončena 13. srpna 1892. O pět měsíců později, konkrétně 8. ledna 1893 byla vysvěcena a předána veřejnosti k užívání Všeobecná veřejná nemocnice Františka Josefa I.

 

Slavnostním řečníkem byl při této příležitosti starosta Dr. Václav Naxera, který vysvětloval církevní akt vysvěcením tím, že v těchto síních budou společně pracovat kněz a lékař, aby zjednali nemocným zdraví těla a duše.

 

Celý ústav se skládal z hlavní budovy (dnešní pavilon B), pavilonu pro infekční nemoci, umrlčí komory a kuchyně. Hlavní budova nemocnice měla dvě patra. Prvním primářem nemocnice byl MUDr. Bedřich Budil. Pracoval s ním ještě jeden lékař a ošetřovatelky, ale ty bez patřičného vzdělání. Doktora Budila vystřídali ve vedení ústavu MUDr. Josef Khek a MUDr. František Hrudička. 

 

 

 

V nemocnici byl nedostatek ošetřovatelek, ale až roku 1905 byla uzavřena smlouva mezi správním výborem nemocnice a představenou řádu Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Jeptišky nejen ošetřovaly nemocné, ale staraly se i o stravu a úklid. Za to jim nemocnice poskytovala plat, ubytování, jídlo a sestry měly také k dispozici místnost pro domácí kapli. V roce 1918 nastoupil do čela jindřichohradecké nemocnice profesor válečné chirurgie MUDr. Emanuel Rychlík. Poprvé v čele ústavu stál specialista a chirurg, což se brzy projevilo na vzrůstající důvěře nemocných. Zatímco před válkou ošetřila nemocnice 1100 – 1200 nemocných, v roce 1921 to bylo už 2030 pacientů ročně a počty stále stoupaly. MUDr. Emanuel Rychlík patřil ve své době mezi nejpřednější chirurgy světa a jako první úspěšně sešil poraněné srdce a léčil poranění mozku. V roce 1925 primář Rychlík odešel do písecké nemocnice a vystřídal ho MUDr. Oldřich Kolín. Ten byl mezi pacienty velmi oblíbený a dojížděli za ním ze širokého okolí.

MUDr. František Hrudička

MUDr. Emanuel Rychlík

 

MUDr. Oldřich Kolín

 

Na další stavební činnost si jindřichohradecká veřejnost i zdravotníci museli počkat až do roku 1936, kdy 8. března byla slavnostně otevřena a předána do užívání hospodářská budova, která svému účelu slouží dodnes. Po předání hospodářské budovy do užívání stavební firmy pokračovaly ve stavbě chirurgicko-gynekologického pavilonu, který byl předán do užívání v roce 1938.

správní budova nemocnice, postavena 1936

pavilon C, postaven 1938

 

Primář MUDr. Oldřich Kolín zemřel v listopadu 1938. Na jeho místo byl potom zvolen MUDr. Josef Bašek, ale ten byl brzy nato německou správou města sesazen a nemocnici vedl Němec MUDr. Mahner. Spolu se svým zástupcem MUDr. Friedbergerem vystupovali okázale jako uvědomělí nacisté a ani po stránce odborné nebyli nejlépe hodnoceni. Není se tak čemu divit, že mezi českým obyvatelstvem rychle mizela důvěra v nemocnici a kdo mohl, dal přednost českým lékařům v nemocnici v Počátkách. Po roce 1945 po osvobození republiky bylo vynaloženo všechno úsilí lékařů i veřejné správy, aby se vrátila ztracená důvěra a aby se získaly kvalifikované a schopné síly. Nemocnice měla dva primáře, primářem chirurgie byl MUDr. Josef Bašek a primářem interny se stal MUDr. Jiří Herrmann. Nejoblíbenější specializací pro něj byla kardiologie, ale zvládal velmi dobře i gastroenterologii a pneumologii. Výtečně ovládal rentgenologické vyšetření plic formou skiaskopie. MUDr. Jiří Herrmann vychoval za 25 let svého primariátu více jak stovku lékařů.

MUDr. Jiří Herrmann

MUDr. Zdeněk Cepek

 

V roce 1950 došlo k rozdělení chirurgie a gynekologie na dvě samostatná oddělení. Primářem chirurgie se stal MUDr. Zdeněk Cepek a gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Josef Bašek. V tomto roce také z budovy bývalé vojenské nemocnice vznikla interna a postupně krční, oční a kožní oddělení. Po sjednocení zdravotní péče v prosinci 1951 přestala v Jindřichově Hradci fungovat soukromá lékařská praxe.

chirurgická operace, rok 1953

 

Výraznou osobností nemocnice byl od 60. let nástupce primáře MUDr. Jiřího Herrmanna MUDr. Antonín Kaisler. Na interní oddělení nastoupil hned po promoci a věnoval nemocnici celý produktivní život. Byl tvůrčí a hybnou silou interny, iniciátorem nových vyšetřovacích a léčebných postupů a pokračovatelem takzvané Pelnářovy školy. V Jindřichově Hradci byl prvním, kdo zavedl do praxe endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanácterníku a také uvedl v život rozvíjející se obor nefrologie. Jeho doménou ale byla zejména kardiologie.

MUDr. Antonín Kaisler

 

Významným mezníkem v historii jindřichohradeckého zdravotnictví se stalo dokončení výstavby polikliniky s lékárnou, která byla slavnostně předaná veřejnosti k 40. výročí osvobození v květnu roku 1985. Moderně řešené bloky polikliniky obsáhly kromě zmiňované lékárny pavilon pro dospělé, rehabilitaci a dětské oddělení, celkem 47 lékařských pracovišť. 

 

poliklinika, postavena 1985

 

Jak to vypadalo se zdravotnictvím v Jindřichově Hradci před otevřením veřejné nemocnice a jakými dalšími změnami prošla Nemocnice Jindřichův Hradec po roce 1989 si přečtěte ve zpracovaném přehledu historie zdravotnictví v našem městě zde: Vývoj zdravotnictví v Jindřichově Hradci od špitálu a chorobince po moderní nemocnici 21. století